29. a 30. října si připomínáme dvě významné osobnosti
- Řádová sestra z Husovic, která milovala pivo a guláš, byla 29. 10. 1942 odsouzena k popravě gilotinou
- Kněz Msgre. Hugh O'Flaherty, který působil ve Vatikánu a pomáhal ukrýt před nacisty tisíce uprchlíků
Řádová sestra z Husovic, která milovala pivo a guláš, 29. 10. 1942 odsouzena k popravě gilotinou
Ošetřovatelka, řádová sestra a mučednice. Brněnská, či spíš husovická rodačka.
Nebyla však zrovna takovým prototypem vzorné, až asketické řádové sestry.
Stejně jako byla vstřícná a laskavá, dokázala být neoblomná a přísná. Vysloužila si dokonce přezdívku "sestra Resoluta".
V Brně po ní nese jméno park, ve Vídni pak na její památku přejmenovali ulici běžící před mödlingskou nemocnicí na Schwester Maria Restituta-Gasse.
Helena se narodila 1. května 1894 v Brně-Husovicích, na Dukelské ulici, jako šesté ze sedmi dětí. Její tatínek Antonín, švec, pocházel z Náměště nad Oslavou, maminka Marie ze západočeských Přeštic, přesto se seznámili ve Vídni, kde oba byli za prací. A do Vídně se i vrátili, když byly Helence dva roky, a strávili tam zbytek života. V domácnosti se u Kafků ale nadále mluvilo česky.
Do kláštera vstoupila až krátce před 1. světovou válkou v r. 1914. V říjnu 1915 přijala františkánské roucho a řádové jméno Marie Restituta (Navrácená - po sv. Restitutě ze Sory, křesťance popravené ve 3. století).
Od roku 1919 působila v nemocnici Mödlingu, na jih od Vídně. Vídeňské františkánky hledaly vrchní sestru, ale protože místní primář a chirurg dr. Stöhr byl vyhlášení jako člověk velmi konfliktní, málokdo s ním chtěl pracovat. Proto byly překvapeny, že se někdo přihlásil. Marie, které bylo teprve 25 let, si ale brzy v pozici vrchní operační sestry vydobyla respektované postavení, stala se takříkajíc "pravou rukou šéfa" a požívala velké důvěry a uznání. A to i navzdory tomu, že ji spolupracovníci i pacienti přezdívali sestra Resoluta.
Marie Restituta byla totiž velmi temperamentní osoba, byla přísná a neúprosná, ale "rozolutní" prý byla v tom nejlepším slova smyslu. Měli ji rádi pro její laskavost a pochopení. Nedělala mezi lidmi rozdíly. Jen snad až na ty, kteří byli spíše jen citlivky a hypochodři. Ty prý nesnášela.
Další její charakterový rys, který ji mnohým zlidšťoval, byla její obliba po náročné operaci zajít do místní hospody a poručit si guláš a pivo. Podepsalo se to i na její postavě, neboť vážila více jak 100 kilo.
Situace se po anšlusu Rakouska k Německu výrazně zhoršila. Křesťané byli utlačováni. V roce 1940 byly otevřeny nové prostory mödlingské nemoce a ona nad vchodové dveře všech místností zavěsila kříže. Nebyly to však kříže hákové. Bylo jí poručeno je odstranit, ale ona, ani její řádová kolegyně sestra Kajetána tuto výzvu nebraly na vědomí. Obě za to měly být vyhozeny. Zachránilo je tehdy pouze to, že za ně v nemocnici nebylo náhrady.
Osudnou se jí stala však až jiná událost. V roce 1942 byla udána lékařem Stumfohlem, příslušníkem SS, který údajně nalezl v jejím koši průklepový papír, z nějž bylo patrné, že rozmnožovala text, který zesměšňoval hitlerovské Německo. Byla tehdy zatčena přímo na operačním sále a dána do vazby s obviněním z velezrady. Teprve po třináctiměsíčním věznění byl proveden rozsudek, který jí odsoudil k smrti popravením (trest byl stanoven již 29. října 1942 ). Stalo se tak 30. března 1943.
Její smrt měla plnit spíše exemplární roli, aby zastrašila Hitlerovy odpůrce z řad katolíků. Ačkoliv se před její smrtí za její omilostnění přimlouvalo mnoho významných osobností (vídeňský kardinál, papežský nuncius, ale i někteří vysoce postavení nacisté), nebylo odvolání. Lidé na ni vzpomínali, že z ní vycházela zvláštní síla, co prý řekla, tomu se věřilo. Byla čestná, otevřená a přímočará.
Vězeňský duchovní po její smrti o ní napsal do úmrtní knihy: "Svým příkladným chováním v cele smrti přivedla několik spoluvězeňkyň do katolické církve."
Vatikánský kněz Msgre. Hugh O'Flaherty (* 28. února 1898, † 30. října 1963) pomáhal ukrýt před nacisty tisíce uprchlíků.
Příběh byl sepsán i zfilmován. Ve filmu hlavního hrdinu ztvárnil držitel Oscara Gregory Peck.
Monsignore Hugh O'Flaherty se narodil v Irsku. Byl nadšeným sportovcem. Závodil jako boxer, házenkář a hráč golfu. Po svém vysvěcení na kněze působil nejprve jako apoštolský delegát v Egyptě, Haiti, Santo Domingo a Československu, poté v Římě u Svatého stolce, kde začala jeho nejnáročnější práce.
Po kapitulaci Itálie v roce 1943 se Řím dostal pod velení fanatického plukovníka Herberta Kapplera z obávaného útvaru SS, který začal s deportacemi italských Židů do Osvětimi. Kappler byl známý nepřítel Židů, který je pronásledoval na každém kroku. Msgre. O'Flaherty, který byl v té době ve Vatikánu hlavou Svatého Officia, se vrhl do činnosti na záchranu Židů a válečných zajatců z nacistické likvidační mašinerie. Zorganizoval sofistikovaný tým, který zahrnoval muže a ženy mnoha národností, náboženství a politických názorů. Německý plukovník Kappler se neustále pokoušel O'Flahertyho zavraždit, ale přesto O'Flaherty pokračoval ve svém úsilí.
Zachránil spolu se svými spolupracovníky tisíce Židů a válečných zajatců.
Po válce byl O'Flaherty za své hrdinské činy v různých spojeneckých zemích vyznamenán státními vyznamenáními.